Letem světem obří skupinou BEZOBRATLÍ

Jelikož bezobratlí jsou tak obsáhlá skupina živočichů, že bych těžko mohl popisovat všechny, kteří se sem řadí, udělám opravdu velmi stručný výcuc.
Abychom si udělali takovou stručnou charakteristiku toho, co všechno do této objemné skupiny živočichů spadá, vyberu především chovatelsky "zajímavé" oblasti.

V chovech jsou z bezobratlých nejčastěji zastoupeny kmeny členovci, měkkýši a v mořské akvaristice potom žahavci.

Z žahavců (Cnidaria) to jsou především korálnatci, kteří získávají v poslední době stále větší oblibu. Patří sem např. koráli a sasanky. Na první pohled živočichy ani zdaleka nepřipomínají, ale jak se říká - zdání klame. Jsou to draví polypi s trubicovitým tělem, vybaveni chapadly s žahavými buňkami. Žijí přisedlí k povrchu a mnohdy vytváří nádherné barevné a tvarové scenérie. Těžko si lze představit pěkné mořské akvárium bez těchto tvorů.

Sasanka hnědá (Anemonia sulcata), © Pavel Jícha

Z měkkýšů (Mollusca) jsou v chovech zastoupeni především plži, ale v menší míře se chovají i mlži a hlavonožci.
Z plžů mají největší ohlas suchozemští a sladkovodní plži. Snad každý akvarista měl nebo má v akváriu určitě krom rybek i šneky (často ne úplně úmyslně). Jako suchozemské zástupce mohu uvést např. oblíbené africké achatiny. Většina plžů má ulitu, ve které jsou uloženy důležité orgány, a pohybují se pomocí svalnaté nohy. Samozřejmě existuje řada vyjímek (např. všem zahrádkářům dobře známí slimáci a plzáci). Bližší anatomii nebudu rozebírat, protože o nich tyto stránky nejsou.
Každý určitě zná mořské mušle. Společně se škeblemi a dalšími zástupci mlžů jsou v malé míře rozšířené v akvaristice (pokud neberu v potaz chovy pro potravinářské účely). Jedná se o živočichy s tělem uschovaným mezi dvě lastury. Živí se většinou filtrováním drobných částic z vody.
Na konec nám zbývají zmiňovaní hlavonožci. Krom chobotnic jsem asi nikdy v akváriích jiné zástupce neviděl. Chobotnice jsou chovány především ve výstavních nádržích, mezi koníčkáři jich asi moc nenajdeme.
Předpokládám, že není třeba dál tento živočišný kmen rozebírat. Pro představu by to mělo stačit.

Okružák kanadský (Planorbella duryi), © Pavel Jícha

Zbývá nám největší a v chovech nejrozšířenější kmen - členovci (Arthropoda). Patří sem oblíbení pavoukovci, rakovci, mnohonožky, stonožky a hmyz (najdeme zde daleko víc tříd, ale tyto jsou pro nás dle mého názoru nejzajímavější). Společný a hlavní znak celé této skupiny není článkované tělo, jak se může na první pohled zdát, ale článkované končetiny. Dále je spojuje vnější kostra. Do obecné charakteristiky by se dalo zařadit také svlékání. Protože se jejich vnější kostra nezvětšuje, musí ji se svým růstem tito tvorové měnit. Je to proces, při kterém se jedinec "svlékne" ze staré kostry (podobně jako hadi z kůže) a na povrchu jeho těla se utvoří nová, větší.

Mnohonožky a stonožky nejsou chovány tak často, nicméně jsou to velmi zajímaví tvorové a určitě nacházejí mezi lidmi své zastánce. Mají dlouhé článkované tělo a přes velký počet nohou se mnohdy dokáží velmi rychle pohybovat.
Tělo stonožek je zploštělé a na každém tělním článku mají jeden pár končetin. První pár nohou mají přeměněný v jedové drápky, což napovídá, že jsou to dravci. Pohybují se velmi rychle.
Naproti tomu je tělo mnohonožek válcovité a každý tělní článek nese dva páry končetin. Na rozdíl od stonožek jsou většinou býložravé a utíkají pomaleji. V nebezpečí se stáčejí do klubíčka.

Zástupce rakovců jistě každý zná. V poslední době velmi oblíbení obyvatelé akvárií - krevety, raci a krabi. Mají článkované tělo, přední končetiny často vybavené klepety, stopkovité oči a drtivá většina žije ve vodě. Vyvinula se u nich obrovská barevná rozmanitost, která jistě přispěla k jejich oblibě v akvaristice. Jsou celkem citliví na chemismus vody (zejména raci a krevety) a proto se často označují jako indikátoři čistoty prostředí. Sám také chovám sladkovodní krevetky a jsou to úžasní tvorové.

Krab měnlivý (Pachygrapsus marmoratus), © Pavel Jícha

Pavoukovci jsou oblíbení mezi chovateli už od pradávna. Jak název napovídá, řadíme sem pavouky, štíry, solifugy a krabovce. Patří sem i roztoči nebo štírci, ale ti nejsou chovatelsky příliš významní(pokud ovšem netrápí naše chovance). Tělo pavoukovců se dělí na hlavohruď a zadeček. Mají čtyři páry nohou, celkový počet končetin je ale šest párů. První dva páry jsou však přeměněny na chelicery a pedipalpy. Většina zástupců žije na souši a jsou to dravci. U řady z nich je také vyvinuta rodičovská péče. Krabovce určitě všichni známe z filmu Harry Potter a Ohnivý pohár. Jsou to velmi zajímaví tvorečci, kteří se pohybují do strany jako krabi a je u nich vyvinuto určité sociální chování. Mimo jiné se také dobře starají o svá mláďata (samice je nosí ve vaku). Chvíli jsem přemýšlel o jejich pořízení, ale dostal jsem zákaz od své drahé polovičky. Solifugy tvoří jakýsi přechod mezi štíry a pavouky. Nejsou jedovaté, ale mají ohromné chelicery, kterými oběť rozžvýkají. Pavouci jsou všem dobře známí a v chovech je jich slušná řádka druhů. Stejně jsou na tom štíři, jejich stavba těla se nedá zaměnit - pedipalpy přeměněny v klepeta a protáhlý ocas s jedovým trnem. Za zmínku stojí fakt, že se ve většině případů můžeme řídit pravidlem: čím větší a tmavší štír, tím slabší má jed. Mnozí si mylně myslí opak. Matky se starají o potomstvo a nosí mláďata na zádech.

Křižák pruhovaný (Argiope bruennichi), © Pavel Jícha

Dostáváme se ke hmyzu, obří skupině živočichů, která čítá miliony druhů. Ačkoli hmyz je tak rozmanitý, že je těžké řadit tyto tvory do stejné třídy, mají několik společných znaků. Prvním z nich je počet nohou, zástupci hmyzu jich mají tři páry. Jejich tělo se dělí na hlavu, hruď a zadeček. Mají složené oči a dýchají průduchy (dýchacími otvory) po stranách těla. Obývají souš, vzduch i sladkou vodu. Většina hmyzu má křídla a dokáže létat. Bez hmyzu by nemohlo existovat mnoho jiných forem života, zejména řada rostlin je na opylování hmyzem závislá.
Velká část hmyzu má vývoj, při němž jedinci prochází proměnou. Tu dělíme na nedokonalou a dokonalou.
Mezi hmyz patří např. brouci, motýli, strašilky, kudlanky, rovnokřídlí, švábi, hemiptery, dvoukřídlí, blanokřídlí a mnoho dalších.
Jelikož tyto stránky jsou věnované zástupcům hmyzu, celou anatomii, životní cykly a další věci týkající se hmyzího života, rozeberu podrobněji v dalších článcích.


Kobylka zelená (Tettigonia viridissima), © Pavel Jícha

Doufám, že jako úvod do světa bezobratlých a velmi stručné informace o nich, je tento článek dostačující. Děkuji všem, kteří se textem prokousali až sem a budu rád za Vaše příspěvky, poznámky a názory.