HMYZ - stručný přehled

Hmyz (Insecta) je bez pochyb nejbohatší třída členovců a živočichů vůbec. Najdeme tu tolik rozmanitého života, tolik barev, tvarů, způsobů žití a dalších rozdílností. Těžko by to všechno někdo vymyslel.
Hmyzí zástupce můžeme objevit téměř kdekoliv na Zemi a předpokládá se, že zde žije daleko více druhů, než je známo. Každý rok jsou totiž objevovány nové druhy i na místech, která už byla probádána.

Hmyz dokáže být v mnoha směrech velmi užitečný, ale mnohdy i pravý opak.
Jako jedny z nejznámějších a nejstarších hmyzích chovanců můžu jistě označit včely. Poskytují člověku i přírodě mnoho užitku. Opylují rostliny a produkují med, vosk a propolis.
Když mluvíme o opylovačích, zmínku si zaslouží i čmeláci a mí milovaní motýli.
Nepostradatelní pomocníci jsou druhy, které pomáhají likvidovat tlející organické látky, např. larvy much, mrchožrouti, chrobáci a larvy řady brouků.
Užitečná jsou také slunéčka, která loví mšice. A ačkoliv se na první pohled nezdají, své kladné stránky mají i vosy. Loví totiž mimo jiné i otravný hmyz - komáry apod.
Mezi ne zrovna užitečné zástupce hmyzu můžeme zařadit již zmíněné komáry (ty snad nemůže mít rád nikdo), bohužel i některé druhy motýlů, pilatky, mšice, některé brouky, blechy nebo vši.

Do třídy hmyzu patří mnoho řádů. Vyberu z nich ty, které jsou z mého pohledu chovatelsky zajímavější a velmi stručně se je pokusím přiblížit.

Začít mohu řádem všekazi (Isoptera). Všekazi patří mezi hmyz, jež tvoří obrovské kolonie a tzv. "hmyzí státy". Více známí jsou jako termiti. Stavba těla je různá podle funkce v kolonii. Např. vojáci mají velkou hlavu a kusadla, dělníci jsou zase drobní, obvykle bez pigmentu a jejich tělo je měkké. V čele celé kolonie stojí královna, která je matkou všech členů, protože jako jediná klade vajíčka. Je mnohem větší, než všichni ostatní příslušníci "rodiny" a v termitišti se o ni pečlivě starají.
Termiti jsou většinou býložraví, někdy všežraví. Jsou to dobří recyklátoři, ovšem dokáží způsobit velké škody v zemědělství. U nás volně nežijí a v chovech nejsou příliš zastoupení. Chovají se jako výzkumní tvorové nebo jako potrava pro terarijní zvířata.

Blanokřídlí (Hymenoptera) je velmi široká skupina hmyzu. Chovatelsky "atraktivní" jsou především včely a mravenci. Tvoří velké kolonie, jejichž srdce tvoří královna (matka). Mravenci mají své obdivovatele, ačkoli jich není mezi chovateli tolik. Zato včely, především včela medonosná (Apis mellifera), se těší veliké popularitě pro svou užitečnost již od pradávna.

Včela medonosná (Apis mellifera), © Pavel Jícha

Řád dvoukřídlí (Diptera) je jistě známý všem. Patří sem mouchy, komáři a další neodbytný hmyz. Dvoukřídlí proto, že mají zakrnělá zadní křídla (přeměněná v kyvadélka) a tudíž funkční jen jeden pár. Často mívají nápadně zbarvené veliké složené oči. Jsou to výteční letci a žijí snad všude. Chovatelsky významné jsou např. octomilky nebo komáři, především jako krmivo.

Bzučivka zlatá (Lucilia caesar), © Pavel Jícha

Řád, který v poslední době získává oblibu i v zájmových chovech, jsou švábi (Blattodea). Mají obvykle zploštělé tělo tmavé barvy, dva páry křídel a hlava s dlouhými tykadly bývá často skryta pod hrudním štítem. Dokáží se pohybovat velmi rychle díky svým silným končetinám, perfektně uzpůsobeným k běhu.
Švábi jsou všežravci a dobří likvidátoři organických zbytků. Po celém světě žijí tisíce druhů. Švábi jsou nechvalně proslulí škůdci ve skladech a na místech, kde vázne hygiena. Nutno podotknout, že tito škůdci tvoří asi 1% ze všech druhů. Druhy, které se chovají, většinou nedokáží po případném útěku z chovu přežít v našich podmínkách. Švábi jsou významní především v teraristice jako krmní živočichové, ale získali si oblibu i mezi chovateli koníčkáři.

Další z řádů, které získávají svou popularitu především v nedávné době, jsou ploštice (Heteroptera). Jak už název napovídá, mají z vrchu zploštělé tělo. Přední pár křídel je přeměněn v polokrovky (část křídla je tuhá, kožovitá a část blanitá. Mají kráčivé končetiny a zpravidla nebývají zdatnými běžci. Neplatí to však vždy, některé druhy mají končetiny pozměněny s ohledem na prostředí, ve kterém žijí (např. voda). Často bývají pestře zbarvené. Obývají souš i vodu. Jsou mezi nimi dravci i býložravci. V chovech jsou oblíbené spíše dravé druhy, zejména zákeřnice.

Kněžice zelná (Eurydema oleraceum), © Pavel Jícha

Kobylky (Ensifera) a saranče (Caelifera) jistě zná téměř každý. Dříve byly tyto řády označovány jako jeden - řád rovnokřídlí (Orthoptera).
Začneme kobylkami. Tělo mívají ze stran mírně zploštělé, hlavu vybavenou silnými kusadly a dlouhými tykadly. Mají dva páry křídel a nohy uzpůsobené ke skákavému pohybu. Samci kobylek vydávají cvrčivé zvuky (stridulují), jež vznikají třením předních křídel, a lákají k sobě samičky.
Zástupci kobylek jsou často draví. Loví např. mouchy a larvy hmyzu, čímž jsou prospěšné v zahradnictví. Samozřejmě jsou mezi nimi i býložravci, např. cvrčci, a nechybí ani všežravci, např. krtonožka.
Saranče mají podobně jako kobylky ze stran zploštělé tělo, mohutné kousací ústrojí, dva páry křídel (druhý pár bývá často barevný) a silné končetiny uzpůsobené ke skákání, ale na rozdíl od kobylek mají krátká tykadla. Liší se také způsobem stridulace. Zvuk u nich nevzniká třením křídel, ale třením háčků na zadním páru nohou o žilky na předních křídlech. V nebezpečí dokážou skočit velmi daleko a skok si často prodlouží i krátkým letem. Saranče jsou býložravé a v cizině mohou být některé druhy obávanými škůdci.
Kobylky i saranče jsou společně se šváby významnými chovanci v oblasti krmných živočichů.

Saranče měnlivá (Glyptobothrus biguttulus), © Pavel Jícha

Dále tu máme kudlanky (Mantodea). To jsou velmi zajímaví a poněkud krutí dravci, jejichž přední pár končetin je dokonale přetvořen k lovu. Mají trojúhelníkovitou hlavu s velkýma očima, kterou dokáží otočit tak, že vidí i dozadu. Charakteristická je pro ně také prodloužená předohruď. Při lovu nehnutě číhají na kořist. Když je dostatečně blízko, následuje bleskový výpad, při kterém předními lapacími končetinami uchopí oběť jako do kleští. Svou kořist potom za živa požírá. Být nějaký ubohý hmyzák, určit bych nechtěl být chycen kudlankou. Taktiku lovu kudlanky dopilovaly k takové dokonalosti, že dokáží svou barvou a tvarem těla dokonale splynout s prostředím. Některé napodobují větvičku, jiné list, další se zase specializují na splynutí s květy rostlin. Díky své pestrosti se těší velké oblíbenosti mezi chovateli hmyzu.

Kudlanka nábožná (Mantis religiosa), © Pavel Jícha

Jedni z nejoblíbenějších zástupců hmyzu jsou brouci (Coleoptera). Tato skupina hmyzu je velmi pestrá barevně, tvarově i velikostně. Největší zástupci dosahují velikosti téměř 20 cm, naopak nejmenší jsou viditelní spíše pod lupou. Jejich nejtypičtější znak jsou tvrdé krovky, což jsou vlastně přední křídla. Mají ve většině případů velmi tvrdý pokryv těla. Jsou mezi nimi býložravci i dravci. V chovech jsou velmi oblíbení zlatohlávci, nosorožíci či střevlíci. Já s nimi zatím nemám mnoho zkušeností, v chovu jsem měl jen pár druhů a momentálně se jim nemohu věnovat.
Vzhledem k rozmanitosti tohoto řádu nebudu brouky podrobněji rozepisovat, bylo by to na samostatný článek.

Chroust obecný (Melolontha melolontha), © Pavel Jícha

Máme tu mé oblíbené strašilky (Phasmatodea). Jejich anatomii, životním cyklům, chovu a dalším věcem týkajících se jejich života, budou věnovány samostatné články. V chovu hmyzu jsou čím dál oblíbenější, což je dobře.

Strašilka australská (Extatosoma tiaratum), © Pavel Jícha

Nakonec jsou tu mí milovaní motýli (Lepidoptera). Dle mého názoru nejněžnější tvorové. Stejně jako strašilkám i jim budou věnovány samostatné články, proto je zbytečné rozebírat je zde. Mými chovy prošly desítky druhů motýlů a získal jsem řadu zkušeností a zážitků.

Babočka kopřivová (Aglais urticae), © Pavel Jícha

Mezi hmyz patří samozřejmě daleko víc zvířeny, ale jako stručný přehled možností v chovu hmyzu by to snad mohlo stačit.
Děkuji všem, kteří se textem prokousali až sem a budu rád za Vaše příspěvky, poznámky a názory.